VIDEO jak začít s uvolňováním koně

Každý kůń, ať již sportovní, dostihový i školní a rekreační, si zcela jistě zaslouží kvalitní přípravu před jezdeckou lekcí (uvolňit, protáhnout, zahřát). Bohužel se stále častěji setkáváme s tím, že jezdci této části lekce nevěnují pozornost, nebo netuší jak správně začít a čeho vlastně by měli postupně dosáhnout nebo je to v podstatě nebaví. Tím méně šťastným přístupem je snaha si rychle koně odkrokovat, nějak vyklusat a „honem“ zacválat, vždyť až cval nebo skákání je vlastně ta zábava, pro kterou si na koně sedájí.

Ze zkušenosti víme, že tato část uvolňování koně je nejdůležitější a nazvat by se dala základním stupňěm jezdeckého umění. Tedy uvolňování koně. Ať již si jezdec různých úrovní vytvoří jakýkoliv systém a postup uvolňování svého koně, zcela jistě MUSÍ sám vědět jak postupuje a čeho daným působením na koně chce dosáhnout. Jedná se o soubor pomůcek, kterými jezdec na koně působí (převážně změnou tlaku holení a ruky do otěží) a podle těchto pak může posoudit, jak kůň na dané pobízení (ne)reaguje. Ve video ukázce je snaha o přiblížení postupné a cílené práce otěží s podporou holení na jezdeckém principu „dolů a dopředu“. 

U nedostatečně ježděných koní však zřídka lze dosáhnout jemných a pozvolných reakcí. Nicméně by je měl jezdec i přesto důsledně vyžadovat a lze říci, že „silou koně zjemňuje“, protože často tupou reakci koně musí něčím přebít, aby získal pozornost koně na daný jezdcův povel.  Pokud to není zcela jasné, jedná se například o to, že pokud koně pobídnu holení lehce a kůň na tuto nereaguje, musí dojít za cenu silnější pobídky k vynucení reakce a nebo za jinak k opětovnému lehkému pobídnutí s následným trestem v podobě bičíku za holeň. Ať již si každý jezdec zvolí způsob vynucení si reakce od koně jakkoliv (na postupu se nemusíme shodnout), mělo být všem být jasné, že reakci jednoduše dostat od koně musím. A čím dříve, tím lépe. Poté pak následuje cílená odpověď ze strany jezdce povolením tlaku. A opět čím dříve povolím, tím dříve a lehčeji koně zjemňuji. O vteřinu zpožděná odpověď jezdce danou odezvu znemožní. 

V jezdecké škole Jízdárně Radonice jsou dvě místa, kde probíhá výcvik. Na statku jsou koně starší pro začátečníky a jezdce špatně se vyrovnávající s vlastním strachem (základem je bezpečnost) a na jezdeckém parku, kde jsou jezdci zcela samostatní a probíhá klasický jezdecký výcvik orientující se především na práci s koněm, nikoliv pouze s jezdcem. Dá se tedy říci, že o jezdci to není, ale jezdec je prostředníkem k trénování našich koní a to s cílem udržení koní ve vhodné formě pro jezdecké účely. Avšak na obou místech, resp. na všech našich koní je zapotřebí začínat s uvolňováním. A to ne pouze proto, že si o to instruktor říká. Naopak, jezdcům je snad minimálně jasné, že prvních dvacet minut koně uvolňuje.  Pokud se k nám lidé chodí jízdě na koni se učit, předpokládáme tedy také, že budou chtít pracovat s koněm i samostatně a cílevědomě, aniž by neustále vyžadovali a čekali, že je instruktor bude vodit za ruku. Odměňou pak by měl být dosažený stupeň jezdeckého vzdělání. 

A za tímto účelem vznikají naše výcviková videa, aby bylo mimo jiné patrné, že na našich koních lze dané jezdecké principy uplatňovat a také, aby daným příkladem se přiblížil opakovaný výklad instruktorů .

Jezdec se na koni učí jak pozorováním, vlastním studováním, kladením si otázek co? jak ? a proč ? a hledáním si odpovědí a až poté přichází praktický nácvik, ve kterém se znalost může začít potkávat s praxí. A na koni jezdec v ideálním případě neustává v nalézání a zkoušení cesty nejmenšího odporu.

Kůň si totiž nezaslouží neznalého jezdce !!  

A ti jezdci, kteří to s výcvikem myslí váže, se ze zkušeností v čase naučí tomu,  co považujeme za důležité – Na koni se nevozit, ale jezdit.